Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli

0:09:00 2 Comments A+ a-

Autor: Bayard, Pierre
Jazyk: český
Překlad: James, Petra
Originální název: Comment parler des livres que l´on n´ a pas lus?
Žánr: odborná kniha (literatura)
Nakladatel: Host
Rok vydání: 2010
Počet stran: 203

Obsah:
Mluvit u této knihy o obsahu je velice složité. Jaký má tahle kniha vlastně obsah? To záleží na čtenáři. Dalo by se říci, že to jsou takové literární eseje na téma proč a jak nečíst knihy, v které knize či filmu se dá při troše dobré vůle najít nějakou narážku na nečtení a také, jaká situace může vzniknout, když se máte bavit o knize, kterou jste nečetli. Myslím, že by poselství knihy by se dalo shrnout do několika vět. Chcete-li mít povědomí o všech knihách, nesmíte je začít číst. Čím víc knih budete číst, tím více jich bude chtít přečíst a tím více knih Vám bude unikat, neboť nikdy není ve Vašich silách přečíst všechny knihy na světě. Když už nějakou knihu přečteme, stejně to postupem času zapomeneme. Je rozdíl mezi knihou, kterou jsme četli a knihou, kterou jsme si mysleli, že čteme, každá kniha, kterou přečteme se mění na naši vnitřní knihu. Když se pak naše vnitřní kniha střetne s vnitřní knihou někoho jiného, leckdy je těžké poznat, že obě vnitřní knihy se vážou ke stejné knize, kterou jsme četli. Stručně řečeno: každý čtenář čte knihu svým způsobem, promítá do ní sám sebe, své znalosti i společnost, ve které je přítomen. V posledních kapitolách se nám snaží poradit, jak reagovat na situace, kdy se máme bavit, o knize, kterou jsme nečetli. Každá kapitola je protkaná ukázkami literárních děl (v jednom případě filmovým dílem) známých autorů, na kterých se autor snaží ukázat a dokládat své myšlenky. Ve Ztracených iluzích Honoré de Balzaca ukazuje, že jeho hrdina Lucien je schopný napsat na jednu knihu dvě naprosto odlišné kritiky, protože v této společnosti je důležitý hlavně společenské postavení protagonistů a knihy v tomto případě jsou spíše jen na okraji dění.

Ukázka:
"A tak mezi sebou nikdy nemluvíme o jediné knize, ale o spoustě knih najednou. Ty do diskuse vstupují skrze určité tituly, představující vlastně kulturu obecně, jejímž jsou dočasným symbolem. V průběhu let jsme si v sobě vybudovali vnitřní knihovnu a uložili tam své tajné knihy. Během diskusí se naše vnitřní knihovna střetává s knihovnami ostatních , což může vyvolat napětí a konflikty." (Bayard, 2010, s.91)

Hodnocení:
Správně bych tuhle knihu vůbec neměla číst, měla bych si ji jen prohlédnout, nebo se o ní jen doslechnout, i když stejně jí vlastně asi zapomenu. Možná že je kniha opravdu stavěná tak, aby ji člověk jen tak přeletěl, ale já si nedala říct a poctivě jsem si ji přečetla. Byla to zajímavá kniha to určitě, líbili se mi hlavně ty ukázky, to jak z nějakých pár vět, dokázal vymyslet, co tím určitě bylo myšleno v narážce na nečtení knih. Je vtipná, čtivá, zábavná. Jen si pořád tak říkám, že kdyby byla poloviční, byla bych jí nadšená, takhle jsem měla pocit, že autor pořád opakuje ty samé myšlenky jen na jiných příkladech, v jiném prostředí a tak dále. Jako by řekl všechny myšlenky v prvních pár kapitolách a pak je stále jen opakoval a utvrzoval. To mi to trošku kazilo. Ale musím uznat, že má autor pravdu v tom, že ten kdo nečte se ve všech knihách neztrácí a může v nich mít lepší přehled, že já jakožto člověk, který čte rád, bych pořád chtěla číst víc a víc a nemám na to čas a strašně mě to mrzí a omezuje, nevím, pro kterou se rozhodnout dřív, zda ji stihnu přečíst do nějaké doby a tak dále, že ji stejně přečtu a v návalu dalších knih na ní pozapomenu i to, že každý vidí knihu jinak, ať ji četl nebo ne. Jen z prolistování či z doslechu si utvoří nějaký názor, který náš vztah ke knize ovlivňuje. Dlouho jsem váhala mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale nakonec jsem dala knize čtyři hvězdičky, protože přeci jen jsem to přečetla vcelku rychle a ráda, ale je to spíš pro zamyšlení, pobavení, vymýšlení než o něčem, čím se řídit :)

Co si z knihy odnáším:
Z této knihy si odnáším především to, že číst stejně nepřestanu, naopak, díky několika ukázkám, jsem si přidala další knihy do seznamu knih, které chci přečíst :)



2 komentářů

Write komentářů
Babunka
AUTHOR
pátek, listopadu 11, 2011 delete

tak jako já tolik nečtu, abych řekla pravdu, tak na knihy nezapomínám :) ale knihy, co mi zasáhl život, si prostě pamatuju :) a já si pamatuju vlastně skoro všechny

Reply
avatar
ladyesik
AUTHOR
středa, ledna 23, 2013 delete

Já se z mého seznamu asi zblázním, protože vím, že nikdy nepřečtu vše, co chci, ale čtení je pro mě jako jídlo :) Je ale pravda, že když už si nepřečtu všechny knihy, měla bych číst jen ty, které mi něco dají. Tzn. nečíst násilím něco až do konce, když mi to nic nepřináší. Nebo bych nikdy v životě nechtěla číst ty braky, jak si vždy starší ženy odnáší po třiceti kusech v tašce a příští týden to vrací přečtené.

Reply
avatar

Děkuji za všechny komentáře :)